Kosmonautix

Jak už jsme zde informovali, marsovský rover Perseverance nedávno překonal rekord jiného roveru Opportunity ve vzdálenosti ujeté na cizím tělese. Zde vidíme přehled všech měsíčních a marsovských roverů i s ujetými vzdálenostmi.

Nedávno jsme si připomněli 180 let od objevu největšího měsíce planety Neptun Tritonu. Objevil jej anglický astronom William Lassell. Kromě toho, že je Triton jedním z největších měsíců celé Sluneční soustavy je i velmi zajímavý tím, že na něm probíhá kryovulkanismus.

V minulých dnech se objevilo množství protichůdných informací o tom, jak to bylo, či naopak nebylo, s vypnutím satelitních systémů pro Ukrajinu, a o tom, kdo za to může. Trochu světla do celé záležitosti se snaží vnést vědecký novinář Matouš Lázňovský. www.seznamzpravy.cz/clanek/zahra...

Některé z tisíců hnědých trpaslíků, které objevil americký teleskop SPHEREx při svém průzkumu noční oblohy. Hnědí trpaslící jsou zvláštní objekty na rozmezí mezi hvězdami a planetami. Jsou větší než planety a menší než hvězdy, ale hranice mezi těmito kategoriemi je neostrá.

Česká televize vydala rozhovor s českým astronautem Alešem Svobodou. Ten by se měl již příští rok vydat do kosmu a jako první Čech navštívit Mezinárodní kosmickou stanici. www.youtube.com/watch?v=0aZs...

Radek Žemlička, autor popularizačního kanálu na YouTube @maxwellovidemoni.bsky.social vydal nové video. Věnuje se v něm fázovým přechodům ve fyzice i biologii. www.youtube.com/watch?v=wNuO...

První fotografie Země z kosmického prostoru vznikla přesně před 80 roky. Pořídili ji Američané za pomocí rakety V-2, kterou získali od nacistického Německa. Tyto rakety využívali pravidelně a také dle svých potřeb upravovali. Tato konkrétní V-2 startovala ze základny White Sands v Novém Mexiku.

Skotsko na snímku z evropské družice Sentinel, který byl pořízen v rámci programu Copernicus. Na snímku vidíme největší skotská města Edinburgh a Glasgow, ale i skotskou vysočinu, kde se nachází nejvyšší hory Spojeného království.

Z hlediska vědy na kosmických observatořích nás čeká mimořádně zajímavý konec roku. V polovině listopadu by měly být zveřejněny první výstupy z prvního vědeckého balíčku dat observatoře Euclid. Začátkem prosince by pak měl jít ven kompletní čtvrtý balíček dat z observatoře Gaia.

Japonská JAXA potvrdila vynikající stav meziplanetární sody MMX. Po navedení na přeletovou dráhu k Marsu došlo k úspěšnému rozložení solárních panelů a vyklopení antény. To byly kritické body mise. Na Zemi se budou o příjem dat a starat tři japonské antény, své antény ale poskytne i NASA a ESA.

Zde vidíme nový snímek vemsírného teleskopu Jamese Webba, který byl pořízen přístrojem NIRCam v blízké infračervené oblasti. Vidíme na něm hvězdotvorný region N159, který se nachází v blízké sousední trpasličí nepravidelné galaxii Velký Magellanův oblak. Tu najdeme na jižní obloze.

Republika Uzbekistán se stala dalším, již 77. signatářem smlouvy Artemis Accord o mírovém využívání hlubokého kosmu. Uzbekistán se stal první středoasijskou republikou, která se k úmluvě připojila. Signatáři dohody mají možnost se podílet na americkém lunárním programu Artemis.

Novou japonskou misi MMX, která míří k Marsu s cílem prozkoumat měsíce Phobos a Deimos a z Phobosu odebrata vrátit na Zemi vzorky, představuje kosmolog Ethan Siegel. bigthink.com/starts-with-...

Nakladatelství Matfyz Press vydalo novou popularizační publikaci v rácmi série knih o vědě v popkulturních dílech. Nová kniha je zaměřena na vědu ve světě Jamese Bonda. matfyzpress.cz/cz/hlavni-me...

Evropský teleskop Euclid má sice jako hlavní úkol zkoumat temnou hmotu a temnou energii, a studovat kosmologické parametry našeho vesmíru, ale zvládne i leccos jiného. Díky tomu, že sleduje velké oblasti oblohy, může přispět i ke studiu Slunenčí soustavy. Nyní například objevil novou kometu.

Tento graf ukazuje jak postupně mezi roky 2018 a 2026 rostl počet potvrzených exoplanet, za jejichž objevem stojí americká mise TESS. Za právě nedávno oslavila 1 000 potvrzených objevů. Navíc, počet kandidátských planet, které ještě bude nutné potvrdit, se u TESS už dostal na 8 148.

Přijměte pozvání na říjnovou Kosmoschůzku, která se bude konat výjimečně ve čtvrtek 22. 10. od 17:30 v pražském planetáriu. Na programu jsou tři příspěvky. Jednak představení marsovské sondy MMX a teleskopu Nancy G. Roman, a také povídání o přistávání čínských raket.

Z japonského kosmodromu Tanegašima odstartovala dnes nosná raketa H3 s meziplanetární sondou MMX. Ta by se měla vydat k Marsu, k čemuž je ještě nutné provést několik motorických zážehů druhého stupně rakety a samotné sondy. MMX má prozkoumat hlavně marsovské měsíce a z Phobosu i odebrat vzorky.

Největší město Kanady Toronto na snímku amerického astronauta Donalda Pettita, kterou pořídil z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Toronto leží v provincii Ontario a na břehu stejnojmenného jezera. Je známé třeba i jako domov slavného hokejového klubu Maple Leafs.

Pracovníci Hvězdárny a planetária Brno natáčeli další díl svého pořadu Kosmické Brno ve firmě Stellar Exploration. Tentokrát se nový díl věnoval kosmickým pohonům. www.youtube.com/watch?v=DxDz...

Spirální galaxie s příčkou NGC 1097 (také Caldwell 67) v souhvězdí Pece na jižní obloze. Vzdálena je od nás asi 46 milionů světelných let. Někdy se jí také říká Kyklop, protože její centrální část trochu připomíná oko mytologického tvora s jedním okem. Zde ji vidíme na snímku Spitzerova teleskopu.

Na tomto snímu americké rentgenové observatoře Chandra vidíme kupu galaxií známou jako Phoenix Cluster, protože se nachází na jižní oblze v souhvězdí Fénixe. Jde o 8,6 miliardy světelných let vzdálenou kupu, která obsahuje 42 známých galaxií, reálný počet členů se ale odhaduje na 1000.

Do kosmického prostoru se zatím vydal jediný astronaut z Jižní Ameriky. Je jím Brazilec Marcos Pontes. Do kosmu odstartoval v roce 2006 jako člen posádky ruské kosmické lodi Sojuz TMA-8. Na rozdíl od kolegů, kteří na ISS zůstávali půl roku se on vracel již po necelých deseti dnech.

Na internetu se už objevují fotografie pořízené členy mise Crew-13, kteří nedávno doplnili stálou posádku ISS. Tuto konkrétní fotografii pořídil kanadský astronaut Joshua Kutryk. Vidíme na ní severozápad Afriky, tedy Maroko a část Alžírska, a také Gibraltarský průliv a přilehlou část Španělska.

Americký rover Perseverance překonal v uplynulých dnech rekord roveru předchozí generace Opportunity v ujeté vzdálenosti. Na povrchu Marsu už najezdil více než 45 kilometrů. Je to rekord nejen na Marsu, ale obecně na jakémkoli tělese mimo Zemi.

Člen naší redakce, fyzik a popularizátor Vladimír Wagner se v novém článku na webu OSEL cz věnoval letošní Nobelově ceně za fyziku. www.osel.cz/15005-nobelo...

Spektrum hostitelské galaxie nejvzdálenějšího rychlého rádiového záblesku. Galaxie je vzdálena asi 10 miliard světelných let. Ve spektru vidíme jasné známky vodíku (vyznačen červeně) a kyslíku (vyznačen modře). Spektrum pořídil přístroj NIRSpec na Webbově kosmickém dalekohledu.

Americká astronautka Christina Koch, první žena, která se dostala k Měsíci a první žena, která absolvovala let delší než 300 dní odešla z oddílu astronautů. Z mise Artemis II, která lidstvo po 50 letech vrátila k Měsíci se tak už nikdo do kosmického prostoru nepodívá.

Do Francouzské Guyany na kosmodrom Kouron dorazily kontejnery s družicemi LeoSat. Start nosné rakety Ariane 6 s 36 družicemi LeoSat by se měl uskutečnil 23. listopadu, aspoň podle dosavadních plánů. Je tak možné, že by se letos mohly uskutečnit ještě dva starty Ariane 6.

Nejvýchodnější část Himálaje, pohoří Namcha Barwa Himal na snímku americké družice Terra. Toto pohoří se nachází v Číně, na hranici s východní Indií a i zde dosahuje Himálaj sedmitisícové výšky. Leží zde 7782 metrů vysoká Namcha Barwa, podle niž se pohoří jmenuje, jedna z nejvyšších hor světa.

Evropská sonda Mars Express pořídila tuto působivou fotografii u rudé planety. Vidíme na ní Marsův měsíc Phobos jak přechází nad trojicí velkých a vysokých vulkánů Ascraeus Mons (vpravo), Pavonis Mons (uprostřed) a Arsia Mons (vlevo).

Pohled z Mezinárodní vesmírné stanice na Egypt a Středozemní moře. Velmi dobře je osvětlená delta a údolí Nilu. V popředí vidíme části stanice a kosmické lodě Cygnus a Sojuz.

Japonská kosmická agentura JAXA a společnost ISC se dohodly na společném vývoji znovupoužitených raket a kosmických dopravních prostředků. Hlavním vkladem JAXA jsou zkušenosti z mnoha předchozích programů. ISC na druhou stranu již pracuje na vývoji řady ASCA, tedy jde o velmi výhodnou spolupráci.

Tento snímek v rádiové oblasti spektra ukazuje tajfun Surigae ve falešných barvách nad Filipínským mořem. Modrá značí relativně klidné moře, naopak žlutá a oranžová znázorňuje silný vítr a rozbouřené moře.

Kosmický let mise Crew-12 sice už skončil, ale astronauti musí pracovat dál. Jejich těla totiž prošla během 235 dní dlouhého pobytu v kosmu náročnou zkouškou a mnoha změnami. Je třeba se přizpůsobit zpět na zemskou tíži. Zde vidíme Francouzku Sophie Adenot při cvičení.

Už v sobotu od 11 hodin proběhne v rámci akce Skeptické Brno, kterou organizují kolegové z @klubskeptiku.bsky.social přednáška astrofyzika Norberta Wernera. Ten bude mluvit o vědeckém využití malých družic, tzv. cube satů. Na jeho přednášku naváže v rámci akce ještě pět dalších.

Takto zachytila bílá oblaka nad ústím Amazonky, největší řeky světa, do moře americká družice Aqua. Amazonka má tak veký průtok, že její voda proniká daleko do oceánu a ještě 200 km od jejího ústí je voda z Atlantiku pitná. Právě tak mořeplavci vytušili, že v okolí musí být pevnina.

Stará a již nefunkční sovětská meteorologická družice Meteor 2-7 se na nízké oběžné dráze rozpadla na množství úlomků. Radarové měření, které vidíme níže, ukazuje oranžově uvolněné úlomky, zatímco modře halvní číst družice.

Nový díl pořadu Brněnské hvězdárny a planetária Kosmáci se věnoval vzkazům lidstva pro potenciální mimozemské civilizace. Ty se do kosmického prostoru dostaly zejména na sondách Voyager a Pioneer. Právě o nich Jiří Dušek, Tomáš Přibyl a Dušan Majer. www.youtube.com/watch?v=E4FG...

Každá tečka na této mapě ukazuje jednu z 25 000 nejzářivějších hvězd. Je jasně patrné, že hvězdy s největším zářivým výkonem se koncentrují v rovině Mléčné dráhy. Velká černá skvrna kousek nalevo od středu je způsobena tmavými mlhovinami v této části oblohy.

Americký astronom Robert Kirshner je prkopníkem pozorování supernov a jejich využití k měření vzdáleností ve vesmíru. O největším objevu na tomto poli, jehož se také účastnil, tedy o objevu zrychlené expanze vesmíru, pojednává kniha vynikající Výstřední vesmír, která vyšla i v českém překladu.

Přehled amerických průzkumných, neboli chcete-li špionážních, družic od 60. let dále. Vpravo dole vidíme typ družic z nichž vychází Hubbleův teleskop a jejichž zrcadlo má teleskop Nancy G. Roman. Vpravo nahoře si pak můžete všimnou i kosmické stanice MOL, kdy měli špionáž provádět astronauti.

Český astronaut Aleš Svoboda při výcviku ke kosmické misi PAM-6, která by příští rok v létě měla navštívit Mezinárodní kosmickou stanici. Vedle něj jsou další členové posádky Thomas Pesquet z Francie, který bude velitelem mise a Adrianos Golemis, který se stane prvním astronautem z Řecka.

Odraz měsíčního světla na hladině Amazonky, nejdelší a nejvodnatější řeky nejen Jižní Ameriky, ale i celého světa. Tuto působivou podívanou zachytil z paluby Mezinárodní kosmické stanice americký astronaut Donald Pettit.

U Mezinárodní kosmické stanice je teď docela rušno. Včera došlo k odpojení americké nákladní kosmické lodi Cygnus. Kosmická loď vstoupí do atmosféry, kde zanikne v pondělí. Ve stejnou chvíli ale začne experiment KREPE-3, který má na 12 kapslích otestovat materiály pro tepelnou ochranu.

Pohled na kameny na povrchu rudé planety Mars. Snímek pořídil americký rover Perseverance operující v kráteru Jezero. Tato fotografie byla vybrána jako nový snímek týdne tohoto amerického roveru.

Pohled na Jupiterův měsíc Io, který pořídila americká sonda Juno. Ta zkoumá systém Jupitera už od roku 2016. Io, jeden z největších měsíců Jupiterova systému, i celé Sluneční soustavy, je také vulkanicky nejaktivnějším známým tělesem.

Americká sonda TESS zaměřená na hledání exoplanet překonala významný milník. Na kontě má už více než 1 000 objevených potvrzených planet. Co tečka na mapě, to jeden potvrzený objev. Mnohé z planet bude v budoucnu pozorovat třeba JWST. A na potvrzení čekají další tisíce kandidátů mise TESS.

Americká NASA připravuje tyto teleskopy pro společnou misi LISA, která se má realizovat s evropskou ESA. Cíle je konstrukce kosmického detektoru gravitačních vln. Nutno ovšem doplnit, že kvůli současné politické situaci v USA není NASA nejspolehlivější partner, jelikož stále hrozí škrty vědy.

Raketová základna na norském ostrově Andøya se možná rozroste. Norská vláda by zde ráda vybudovala další startovací rampu. Základna se nedávno oficiálně stala kosmodromem, když odtud úspěšně do kosmického prostoru odstarovala první evropská soukromá raketa.